Pětihvězdí moravských vinařských obcí je odedávna známé svými červenými víny ze svahových viničních poloh rozložených okruhem ve zvlněné krajině přímo ve středu Velkopavlovické podoblasti. K rovinatému jihu otevřená „Rukapáně“ je jako úrodná a mozolnatá dlaň, z níž vychází pět čilých a tvořivých prstů, které modelovaly svahy v okolí lidských sídlišť do tvaru polí, sadů, vinic i lesů. Těmi pomyslnými prsty prochází náhodný poutník a slabikuje jejich jména jak by četl radost z doteků dětské ruky: Velké Pavlovice, Němčičky, Bořetice, Kobylí a nejvýš položená Vrbice.
Když se rozloží večerní soumrak pozdního léta nad krajinou a zastihne poutníka na některém z řady vyvýšených míst, vystupují ze zvlněné krajiny namodralé siluety návrší porostlých vinicemi a v údolích mizí v modravém šeru červené střechy dědin. „Modré hory“ se ukládají pokorně k Nočnímu spánku, aby jejich vinice, osvěžené nočním chladem a ranní rosou vstávaly do nového, sluncem prozářeného dne. Ve zlatém slunečním jasu probleskuje modrá barva mezi tmavou zelení listů révy modrými hrozny starosvětské Frankovky, Modrého Portugalu i Svatovavřineckého.
Více než polovinu rozlohy vinic tu zaujímají modré odrůdy a staří věřili, že jejich tvrdá a tříslovitá červená vína jsou krví krajiny a životadárnou sílou, která se rodí v místních „starých horách“ kropených potem i v temném podzemí sklepních uliček. Dávné časy svazovaly místní vinaře přísnými pravidly horenských řádů. Vinohrad byl vinaři hradem. Ten kousek půdy osázený keři révy byl kusem jeho osobnosti, byl sounáležitostí jeho svébytnosti. To niterné spojení člověka s jeho půdou, s jeho keři, s jeho vínem bylo od nejstarších dob pevným poutem k rodné hroudě. Je na nás, abychom se snažili takové vztahy chápat a nalézat jejich odraz ve vínech našich moravských viničních hor.
Prof. Ing. Vilém Kraus CSc., nestor moravského a českého vinařství
Přírodní podmínky:
Svažité viniční tratě regionu MODRÉ HORY poukazují na první výběžky Ždánického lesa. Viniční hory tohoto regionu mají zvláštní charakter. Většinu z nich severní strana spojuje právě stromovým porostem se Ždánickým lesem, jižní části kopců se pak obrací směrem k Pálavským vrchům a úrodným rovinám podpálaví. V regionu se nachází množství přírodních památek a rezervací, ze kterých je nutné jmenovat například lokalitu Jesličky nebo Nosperk v Němčičkách, či Zázmoníky v Bořeticích. Tato ekologicky významná místa jsou povětšinou historickými viničními tratěmi a do dnešních dní s produkčními vinicemi sousedí. Nachází se zde bohatá fauna i flóra, často stepní společenstva vzácných druhů rostlin. Vyskytuje se zde, jako na jediném místě na Moravě Včelník rakouský, dále potom Hlaváček jarní, Kavyl sličný, Vstavač vojenský, Kosatec pestrý. Na území Modrých hor se také nachází několik stromů Oskeruše domácí nebo-li Jeřábu oskeruše (Sorbus domestica), který je považován za strom Slovácka. V Němčičkách v lokalitě Nové Hory a Soudná jsou k vidění dokonce dva státem chráněné stromy, které mají stáří až 350 let. Z fauny potom nutno jmenovat především vzácnou Kudlanku nábožnou, Roháče obecného nebo Babočku paví oko.
Klimatologické podmínky:
Zrání hroznů v jižní částí urychlují také fénické větry. Dlouhodobý průměr ročních teplot zde je 9,5 °C. Douhodobý roční sluneční svit je 1871 hodin. Jedná se tedy o jedno z nejslunnějších a nejteplejších míst v republice. Ročně zde spadne cca 580 mm srážek.
Ampelografické podmínky:
Výnos na zdejších vinicích se od roku 1926 pohybuje průměrně kolem 6 tun na hektar.
Následující tabulka ukazují zastoupení odrůd VOC v jednotlivých viničních tratích katastru Velkých Pavlovic:
Půdně-geologické podmínky:
Geologicky leží oblast na východní hranici Podslezsko-ždánického příkrovu a Vídeňské pánve. Mezi Kobylím - Vrbicí a Bořeticemi - Němčičkami probíhá právě jejich zlom. Střídají se zde vápenité jíly, slíny, polymiktní pískovice a slepence. Znatelná je karpatská soustava flyšového pásma. Občas se vyskytuje spraš (např. vrbecká Nová hora). Pro tyto vápenité sedimenty jsou typické dostatečné obsahy všech prvků. Hloubka půdního profilu se pohybuje od 30 do 50 cm. Průměrný obsah půdního skeletu je kolem 6 až 15 %, zřídka až 25 % (např. kobylský Holý kopec ). V některých tratích, jako např. v němčičských Novosádech nad Presúzy, půdní skelet úplně chybí.
Kulturní podmínky:
Národopisně patří tato oblast do regionu Hanácké Slovácko, což sebou nese i jisté zvyky, které se ve zdejších obcích tradují. Nejvýznamnější slavností téměř každé obce jsou tradiční hody, které se v místě konají povětšinou v termínu vysvěcení zdejšího kostela. Slovácké písně se v těchto dnech linou nejen „z pod máje“, ale také z četných sklepů. Netřeba zmiňovat, že většina z nich opěvuje právě révu vinnou a víno. Typickým tancem tohoto regionu je Hanáckoslovácká skočná nebo originální sváteční obřadní tanec Zavádka. Z opravdu historických tradicí je nutno zmínit tzv. „Zarážení hory“, které se odehrává dnes už spíše jako připomenutí dávných časů v každé z modrohorských obcí. Hanácké Slovácko, ani vyhraněný region Modré hory, není jazykově jednotným celkem. Vyskytují se zde dvě skupiny nářečí, středomoravská (hanácká) a východomoravská (moravskoslezská).
Sklepy – architektura a vybavení:
Rozmístění sklepů může být nepravidelně v obci (Němčičky, Velké Pavlovice) nebo ve sklepních uličkách. Tyto jsou k vidění v Bořeticích – Kraví hora, v Kobylí – Suchořádská zmola a na Vrbici – pětipatrový sklepní komplex na Stráži. Typické tradiční sklepy zdejšího regionu jsou s patrovými lisovnami, které jsou šťítově nebo okapově orientované. V přízemí se nachází lisovna, přes kterou se prochází do kvelbeného sklepa. Malebnost zdejšího vinařství dokreslují menší sklípky. Moderní vinařství disponují nadzemními moderními halami, ve kterých se nachází kompletní provoz.
Vína originální certifikace (VOC) jsou specifická tím, že jsou vyrobena z odrůd typických pro daný vinařský region a hrozny pocházejí pouze z pečlivě vybraných vinařských tratí. Tento přísný výběr dává vínům jedinečné vlastnosti, odrážející jejich terroir ve vůni i chuti. Hodnocení, zda to či ono víno splňuje charakter VOC provádí sami vinaři.
Vinaři z VOC MODRÉ HORY v tomto specifickém mikroregionu zvolili pro výrobu reprezentačních VOC vín pouze tři odrůdy. Frankovku, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Tyto tři modré odrůdy jsou historicky rozšířené a dnes zde nejpěstovanější, protože zde nachází optimální půdně-klimatické podmínky. Z těch odrůd mohou být vyráběna pouze mladá rosé vína a červená vína po 18 měsíčním zrání v sudu nebo v lahvi. Minimální cukernatost hroznů pro výrobu vín VOC MODRÉ HORY JE 19 °C, přičemž hektarový výnos je omezen na 7 t.
